Zajímají vás podrobnosti o čárovém kódu? Jak vznikl, jak funguje a kde všude ho můžete využít. Přečtěte si článek, kde najdete všechny důležité informace na jednom místě.
Obsah článku
Jak funguje technologie čárového kódu
Co je to čárový kód?
Čárový kód (označovaný také jako EAN) je strojově čitelný kód ve formě různě širokých čar, které v sobě nesou informaci o čísle nebo znacích a patří mezi nejrozšířenější prostředky automatické identifikace.
Čáry a vzory na čárovém kódu reprezentují čísla a data, která podávají základní informace o produktu. Jejich načtením pomocí snímačů čárových kódů lze snadno a rychle získat informace a přenést je do počítačového systému.
Jak vypadá čárový kód
Symbol čárového kódu se skládá z čar a mezilehlých mezer. Před a za symbolem musí být klidová zóna – prázdné místo určité šířky bez jakéhokoliv potisku. Symbol začíná znakem start, pak následují data s případným kontrolním součtem a na konci je znak stop.Šířka čar a mezer a jejich počet je určený specifikací symboliky příslušného kódu.
Výhody využití čárových kódů napříč odvětvími
Dnes je využití čárového kódu v mnoha odvětvích zcela nezbytné. Zvlášť proto, že v obchodech, skladech, výrobě nebo třeba i ve zdravotnictví je nutné zefektivňovat procesy, snižovat chybovost procesů a šetřit náklady.
Systémy čárových kódů pomáhají firmám sledovat produkty, zboží, ceny a zásoby pro centralizovanou správu, což umožňuje neuvěřitelné zvýšení produktivity a efektivity.
Tady jsou některé výhody aplikace čárových kódů
- Přesné sledování dat ve výrobě, při příjmu, výdeji a inventuře.
- Snadná dohledatelnost a zmapování celé cesty produktu ve výrobním procesu.
- Efektivnější logistika.
- Vyšší produktivita práce a nižší chybovost.
- Snížení nákladů spojené s úsporou finanční prostředků vynaložených na značení.
- Okamžitý a neustálý přehled o stavu zakázek.
- Kontrola toku výroby, každého výrobku a počtu vyrobených produktů.
- Jednodušší evidence zásob
Jak funguje technologie čárového kódu
Technologie čárového kódu funguje ve spojení kódu a čtečky čárových kódů. Čtečka dokáže identifikovat symboly a převést je na užitečné informace, například o ceně, původu položky nebo o umístění zboží.
Čtečka po načtení čárového kódu automaticky vloží informace do systému nebo do databáze. Technologie čárového kódu je tak klíčovým nástrojem, který pomáhá firmám a organizacím sledovat svůj majetek, sklad nebo zboží.
Druhy čárových kódů
Setkat se můžete se 2 hlavními typy čárových kódů, které se dělí podle tzv. symbolik – souvislé a diskrétní.
Diskrétní čárové kódy začínají čárou, končí čárou a mezi jednotlivými znaky se nachází meziznaková mezera. Souvislé čárové kódy začínají čárou, končí mezerou a nemají meziznakové mezery.
Čárové kódy se dále dělí na jednodimenzionální 1D kódy, které jsou jednoduché, ale mají poměrně omezenou kapacitu pro uložení informací. Dvoudimenzionální čárové kódy 2D jsou složitější – vynikají vyšší kapacitou, a proto dovolují uchovávat všechny informace týkající se označených položek.
Jednodimenzionální čárové kódy
Čárový kód U.P.C. A
Čárový kód U.P.C. (Universal Product Code) byl zaveden už v roce 1973. Byl vyvinut pro jednoznačnou identifikaci výrobku. Každý znak U.P.C. čárového kódu má 4 prvky.
Verze “A” se používá k zakódování 12místného čísla, kdy je první číslice znakem systému číslování, dalších 5 identifikačními čísly výrobce a dalších 5 čísly výrobku. Na konci je číslice jako kontrolní znak.
Čárový kód EAN 8 a EAN 13
EAN (European Article Numbering) je vylepšenou variantou čárového kódu U.P.C. EAN existuje ve dvou verzích, a to jako EAN 8 a EAN 13. Rozdíl v těchto čárových kódech je v počtu pevné délky – EAN 13 kóduje 13 číslic, EAN 8 kóduje 8 číslic.
Správu kódu EAN na evropském teritoriu provádí nekomerční organizace EAN se sídlem v Belgii. Jejími dobrovolnými členy jsou národní komise EAN všech evropských zemí. Česká republika má přidělen kód země 859.
Čárové kódy EAN jsou nejvíce používány v maloobchodních sítích pro značení a identifikaci spotřebních jednotek.
Čárový kód Code 39
Čárový kód 39 vznikl jako první alfanumerická symbolika. Tento kód dovoluje zakódovat číslice, písmena a některé interpunkční znaky. Čárové kódy 39 se hojně používají v automobilovém průmyslu, výrobě a obchodu.
Čárový kód Code 93
Čárový kód 93 dokáže kódovat všech 129 znaků ASCII (American Standard Code for Information Interchange). 43 znaků odpovídá sadě čárové kódu Code 39 a další 4 znaky se používají při kódování uplné znakové sady ASCII.
Čárový kód 128
Čárový kód 128 je alfanumerická symbolika proměnné délky, jejíž znaky se skládají ze 3 čar a 3 mezer. Je to univerzální čárový kód sloužící především k označování logistických a obchodních jednotek.
Díky standardu GS1 AI navíc dovoluje kódování dalších informací do strojově čitelné podoby.
Čárový kód GS1
Tyto čárové kódy jsou kombinací lineárních a kvazidvourozměrných symbolů, které jsou vytištěné nad sebou.
Dvoudimenzionální čárové kódy
Běžné lineární čárové kódy, například EAN 8, dokáží zakódovat pouze 8 číslic. Pro maloobchod a spotřební zboží to stačí. To ovšem nevyhovovalo všem odvětvím, proto vznikly dvoudimenzionální čárové kódy, které umožňují zakódovat víc informací, například:
Čárový kód DataMatrix
Čárový kód DataMatrix se rozšířil v oblasti identifikace elektroniky a především ve zdravotnictví a farmacii, protože nabízí malé rozměry, uložení až 2 335 alfanumerických nebo 3 116 numerických znaků a pro snadné načítání – probíhá v libovolném natočení.
QR kód
QR kód vyvinula japonská společnost Toyota Denso. Skládá se ze čtvercových buněk a umožňuje všesměrové a velmi rychlé načtení velkých objemů dat. Oproti běžné využívaným čárovým kódům dovoluje QR kód zakódovat velký objem dat na malé ploše.
Jak tisknout čárové kódy
K tisku čárových kódů na etiketách a štítcích slouží specializované tiskárny. Mezi nejpoužívanější patří stolní tiskárny čárových kódů, ale velice užitečné jsou také mobilní tiskárny, se kterými můžete tisknout etikety s čárovými kódy kdekoliv – například při ambulantním prodeji z vozu nebo při inventarizacích.
Tiskárna čárových kódů je vždy jednou z komponent komplexních řešení v logistice, výrobě nebo ve zdravotnictví.
Jak čárové kódy využít v obchodě, skladech a průmyslu
Technologii čárového kódu lze využít v mnoha oblastech. Od značení laboratorních vzorků po příjem a výdej materiálu. Vybrali jsme pro vás na ukázku tři řešení:
Sledování zásob s využitím technologie čárového kódu
Pokud chcete efektivně sledovat zásoby s využitím technologie čárového kódu, potřebujete software, čtečku čárových kódů nebo mobilní terminál. Položky zásob jsou označené štítky s čárovým kódem. Pokud odeberete položku ze skladu, stačí naskenovat čárový kód, abyste odepsali počet položek v softwaru.
Sledování majetku s technologií čárového kódu
Každá firma nějakým způsobem eviduje svůj hmotný majetek. Místo tužky a papíru je mnohem efektivnější využití technologie čárového kódu. Každou položku je možné jednoduše označit čárovým kódem a zanést do systému.
Pak je možné kdykoliv pomocí čtečky čárového kódu kontrolovat položky a řešit operace s nimi spojené, jako jsou například přesuny na jiné místo nebo odpisy. Je to skvělý způsob, jak mít majetek pod kontrolou a jak zjednodušit audity.
Historie čárového kódu – od čar v písku po naskenování žvýkaček v obchodě
Bohatá historie čárového kódu se píše už přes 70 let. Je to velmi zajímavý příběh, který se neustále vyvíjí. Technologie totiž dovoluje do čárových kódů vkládat víc a víc informací.
Všechno to ale odstartovalo v roce 1949, kdy strojní inženýr Drexel University Joseph Woodland nakreslil do písku vedle sebe několik paralelních čar. Ty představovaly sadu teček a čar Morseovy abecedy. Woodland dostal od svého kolegy Bernarda Silvera úkol – jak využít “morseovku” k vymyšlení systému, který by automatizoval proces nákupu potravin.
Patentování čárového kódu – 20. října 1949
V tento den podala dvojice Woodland a Silver patentovou přihlášku na „klasifikační přístroj a metodu“, tedy na první koncept čárového kódu. Patent nakonec dostali až o 3 roky později. Myšlenka technologie čárového kódu zaujala řadu společností z průmyslových odvětví, přestože tato technologie, jak ji známe dnes, vlastně ještě vůbec neexistovala.
Pokusy o vývoj čárového kódu v 50. a 60. letech 20 století
V 50. a 60. letech se různé průmyslové společnosti pokoušely vyvíjet technologii čárových kódů. První implementací byl systém KarTrak vyvinutý Davidem Collinsem pro společnost Boston and Maine Railroad.Systém však nebyl nikdy plně funkční a jeho používání bylo ukončeno koncem 70. let.
Průlom, který vedl ke globálnímu rozšíření čárových kódů, byl vývoj Universal Product Code (UPC). V polovině 70. let zřídila NAFC (National Association of Food Chains) výbor pro vývoj jednotného čárového kódu pro použití v potravinářství.
Vytvoření standardizovaného 11místného kódu pro identifikaci
Všechno to vedlo k vytvoření standardizovaného 11místného kódu pro identifikaci jakéhokoli produktu. V té době zaměstnanci IBM začali pracovat na vývoji standardního lineárního 1D čárového kódu UPC.
26. června 1974 byl v supermarketu Troy ve státě Ohio naskenován první čárový kód – prodalo se 10 balení žvýkaček Wrigley’s Juicy Fruit. Čárový kód se dál vyvíjet až do podoby, v jaké ho známe dnes.
